Již po desáté přichází v adventním čase Andělská aukce, které rozdává radost dětem z centra Arpida. Letos se Andělé setkají 11. prosince v budějckém Domu kultury Metropol. Jak se k Andělské aukci Barbora Povišerová dostala a jaké s ní má plány do budoucna?

Začneme tím, co děláte kromě Andělské aukce?

V první řadě jsem stále ještě studentka, ale jestli si tento rozhovor přečte někdo ze školy, tak se tomu asi hodně zasměje. Mám individuální studijní plán, takže ve škole moc času kromě zkouškového období netrávím. Pro několik firem dále externě pracuji na pozici redaktorky. Je to práce, kterou můžu skloubit s mým největším koníčkem, cestováním.

Jak se mladá dívka jako Vy dostane k charitě?

Když mamka organizovala první ročník Andělské aukce, bylo mi 14 let. Každý rok pro mě bylo přirozené, že celá rodina již od podzimu s aukcí pomáhala. Všichni jsme tolerovali mamky výkyvy nálad a to, že se s ní 14 dní před aukcí nedalo vůbec mluvit (to už teď chápu víc než dobře). Já jsem se začínala zapojovat do organizace čím dál více a mamka nakonec uznala, že je na čase mi aukci přenechat. 🙂

Jaké bylo po osmi letech přebírat charitativní akci?

Na jednu stranu jsem měla spoustu věcí ulehčených tím, že jsem přebírala zaběhnutou akci, která si za ty léta vybudovala svoji pověst. Zároveň jsem tedy přebírala i spoustu kontaktů. Měla jsem vyšlapanou cestu od mamky a bylo jen na mně, zda se po této cestě vydám i já. Na druhou stranu jsem po 8 letech stála v čele já a hned jsem začínala slýchat pochyby o tom, co asi s aukcí bude, když ji budu dělat já. Chtěla jsem samozřejmě všechny tyto pochyby vyvrátit. O to více jsem tedy byla rozhodnuta udělat vše proto, aby byla aukce ještě lepší.

Aukci podporuje řada patronů. Jak patrony získáváte a co je vlastně údělem patrona?

Nejhezčí na Andělské aukci je, že ti lidé, kteří se jí účastní, nepotřebují publikaci a medializaci. Nechodí tam, aby je někdo obdivoval za to, že dělají správnou věc. Pomáhají, protože chtějí. Za ta léta se vybudovala z velké části stálá skupina patronů a tím mi dost ulehčují práci v dalším shánění. Údělem patrona je vybrat si obraz, napsat k němu krátký komentář a pak o něj třeba i zabojovat v aukci.

Letos slaví Andělská aukce již desáté narozeniny. Plánujete do budoucna nějaké změny nebo se budete držet tohoto konceptu?

Myslím si, že je přirozené, aby se akce vyvíjela a posouvala dále. Již delší dobu mám v hlavě nový koncept akce, do kterého bych ráda Andělskou aukci zasadila. Chtěla bych především oslovit i širší veřejnost, aby se mohl zapojit úplně každý. Další změnou by mělo být to, že bych po deseti letech chtěla pomoci i jiným subjektům, než je jen centrum Arpida. Všechny tyto nápady jsou ale zatím pouze ve stádiu úvah, a tak bych o nich ještě nechtěla mluvit konkrétněji. Určitě se ale do budoucna můžete těšit na spoustu novinek. 🙂

Co byste chtěla vzkázat lidem, kteří o Andělské aukci ví, ale bojí se přijít na samotnou dražbu?

V loňském roce jsem přišla s novinkou, s “tichou aukcí“. Ta cílí právě na ty, kteří na aukci nemohou nechat desítky tisíc, ale i tak by rádi pomohli. V rámci tiché aukce se draží pouze 10 obrázků, které budou vystaveny v předsálí. Každý obraz má u sebe krabičku, do které návštěvník hodí lísteček s částkou, kterou je ochoten za obraz zaplatit. Těsně před koncem hlavní aukce se tyto krabičky otevřou a vyhlásí se vítěz daného obrazu. V tiché aukci tak může získat návštěvník obraz třeba i za 1 500 Kč. Pomoci může opravdu každý! Nejde ale pouze o to vybrat pro děti z Arpidy co nejvíce peněz. Během celého večera panuje příjemná atmosféra plná klidu a radosti. Pojďte si jí zažít s námi!